Základní princip
Člověk si 5 minut vyjmenovává věci, za které je v životě vděčný. Ale ne jako na běžícím pásu, u každé je potřeba prožít si ten pozitivní pocit, který se dostaví.
To je všechno, konec. Tak jednoduché to je. Přidám k tomu navíc pár osobních postřehů.
Pro větší efekt
- Vždycky nastavím stopky/odpočet na mobilu na 5 minut, takže neřeším čas.
- Neřeším ani pořadí, je krásné využít toho, jak to ke mně přichází v různých asociacích. Vždycky přijde něco dalšího (ze začátku možná ne, je to ale jen o cviku).
- Žádná věc není dost malá, abych ji přeskočil, můžu mít radost i z toho, že dělám tohle cvičení nebo že to mám z domu blízko na tramvaj.
- Většinou mi naskakují věci, které dlouhodobě v životě mám a zapomínám si jich vážit. Např. jsem zdravý, jsem mladý, mám skvělou mamku, mám kde bydlet, mám za sebou matfyz (ano, i to je pozitivní!) atd.
- Při cvičení se usmívám (jde to samo, když myslím na všechny ty krásné věci).
- I kdybych měl zrovna hlavu „plnou“ starostí, stačí se dohodnout sám se sebou, že to teď 5 minut nebudu řešit. Pomáhá mi představit si, že je o 5 minut víc – vtom si uvědomím, že je dost jedno, jestli je 18:35 nebo 18:40 a že si můžu dovolit ten čas „obětovat“.
Proč to funguje?
Zaměřuju pozornost na pozitivní věci, které v životě mám. Spousta lidí vnímá hodně negativní věci a ty pozitivní dost odbývá. A náladu hodně ovlivňuje, na co zrovna myslíme. Takhle si člověk uvědomí, že i když se mu třeba zrovna něco nepovedlo, tak má pořád ještě spoustu důvodů, proč se radovat a mít rád svůj život.
Na co se soustředíte, to dostáváte. A přesně o tom cvičení vděčnosti je.
A to nejlepší: když to děláte pravidelně, brzy se vaše pozornost začne přirozeně a automaticky zaměřovat na to pozitivní než na to negativní ve vašem životě. Dobré, ne? 🙂
